MATCH!!!

Byl to fofr :) s rodinkou jsme se domluvili, že si zavoláme přes Skype, nejdřív jsme se nemohli nějak sladit v čase, tak to trvalo něco přes dva dny, než jsme se domluvili. A pak nastal den D a hodina H a hle.....průser :D spojení úplně na prd, zaplať Pán Bůh, že jsem aspoň z fotek viděla jak vypadají, protože v tom počítači jsem viděla jen čtyři rozmazaný osoby :D I zvukově to bylo hrozný, takže nejen, že pro mě byl problém ta angličtina, ale ještě výpadky zvuku. HM jsem nerozumněla skoro vůbec nic...tak jsem se jen usmívala :D ono jediný, co jí stejně zajímalo bylo:"Do you have a boyfriend?" Tak jsem jí řekla, že jo a jak to bude v pohodě....no nebude, to už vím teď, ale budu se snažit to vydržet :)
Víc jsem rozumněla HD - ptal se na řízení, jak to zvládnu bez rodiny a pak mluvil o holkách, rodině atd. No a holkám, těm jsem nerozumněla ani slovo - nosily mi ukázat kočky...jo - krásný šmouhy fakt :D

Telefonát trval tak 25 minut, a pak mi poslali e-mail na současnou aupair i skype a že se s ní mam spojit a ještě jejich e-mail na připadné otázky. Tak jsem si s ní (Lily - mexičanka) volala o pár hodin později, byla v pohodě, milá, docela je vychválila, že prý to byl pro ní užasný rok a že holky jsou taky v pohodě, i když občas zlobí jako všechny děti.

Pak jsem ještě poslala pár otázek rodičům a čekala jsem. HD mi odepsal docela brzy, a pak tam ještě napsal, že si s HM promluví večer, že se rozhodují mezi mnou a ještě jednou holčinou.

No a ráno....úplně jsem se bála podívat na e-mail, když jsem ráno vstala. Z obou důvodů. Že, když to nevyjde, tak budu zklamaná, protože o tuhle rodinu bych stála a na druhou stranu jsem se bála, že to vyjde, protože už budu vědět termín a vůbec všechno bude už hrozně oficiální.

Tak jsem si přečetla začátek e-mailu, kde ještě psali něco o rodině a pak to tam bylo - po rozhovoru s Alicii (HM) jsme se rozhodli, že bychom byli rádi, kdyby jsi se připojila k naší rodině.

ŠOK, totální zástava srdce i dechu. Dokonce jsem se ptala Rudly (přítel, pro ty co ho neznají), jestli mi to může jít přeložit, jestli to náhodou nepřekládám špatně :)

V tu chvíli (a drží mě to ještě teď a myslim, že do odjezdu ještě bude) jsem byla hrozně šťastná a zároveň mnou cloumal hroznej strach. Už to bylo jen na mě. Odepsat, potvrdit v přihlášce a je to spečetěný...

Takže vážení, 4. března odlítám směr NY :))